Víla

1.	Pírko se vznáší, s větrem usíná, tiše odplouvá sen. Srdce jí bije někam do ticha, začíná kouzelný den.
2.	Je jako víla - v mlze schovaná, stojí tam na rozcestí. Se zbytkem noci sama do rána, s nadějí čeká na štěstí.
Ref.	Dva plamínky v očích a dlouhý vlasy na tváři malý znamínko krásy, já hledal ji dlouho a ztrácel se na cestách. Večerní šaty, když hudba jim hrála, a ráno s rosou jen zmizela a já, znovu ji hledal a ztrácel se na cestách.
3.	Když slunce rozleje zlato svý, pírko lehce dosedá. Mlha opouští svý království, kdo to stojí kousek dál?
4.	Dlouhý vlasy cestu naznačí, najdeš jí když budeš chtít. Natáhnout ruku někdy nestačí, musíš ji držet a jít.

Informace o skladbě

Hudba: Karel Simandl
Text: Karel Simandl, Kateřina Weidingerová, Lucie Hédlová
Rok: 1992-2008